|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je též ekonomické stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je i ekonomická aktivita seniorů. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče míry invalidity, je výzkum zaměřen na skupiny diagnóz WHO, týkající se duševních onemocnění, kde...
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Poslední kapitola teoretické části se zabývá deinstitucionalizací. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je ekonomická stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je též pracovní aktivita seniorů, bydlení, zdravotní a sociální služby. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče...
|
|
|
Typologie klientů Domova pro seniory Bechyně
DUŠKOVÁ, Barbora
Tématem bakalářské práce je Typologie klientů Domova pro seniory Bechyně. Hlavním cílem bylo zjistit, jací klienti z pohledu zdravotně sociálních aspektů jsou v Domově pro seniory Bechyně nejtypičtější. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a výzkumné. Teoretická část by měla ukázat, jaký je nejtypičtější model klienta v Domově pro seniory Bechyně, a že adaptace seniora v domově pro seniory je velmi důležitá a neměla by se podceňovat. Poukazuje také na významnost spolupráce s rodinou, důležitost komunikace, saturování potřeb, péče a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci v tomto životním období. Výzkumná část byla zvolena metodou kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Komunikační partneři byli vybráni z Domova pro seniory Bechyně. Jednalo se o 10 seniorů, jejichž kognitivní funkce byly zachovány natolik, aby byli schopni odpovídat v rámci rozhovoru. Jako doplňkovou metodu pro ucelení pohledu na vybranou problematiku byly realizovány rozhovory s 8 členy jak zdravotního, tak sociálního personálu. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum, a poté samotný výzkum. Rozhovory byly nahrány na diktafon a doslovně přepsány. Získaná data byla vyhodnocena prostřednictvím metody vytváření trsů. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typickým klientem Domova pro seniory Bechyně je většinou senior, kterému je 60 let a více, jenž má diabetes a trpí demencí. Většinou tito klienti přicházejí z rodinného prostředí, přičemž je důležité dbát na jejich adaptaci v novém prostředí, která by se neměla podceňovat. Získané poznatky a závěry bakalářské práce budou využity jako zpětná vazba pro Domov pro seniory Bechyně, kde byl výzkum realizován. Dále mohou být využity jako potencionální podklad pro další zkoumání nebo jako doplnění výukového materiálu při péči o seniora z pohledu zdravotně sociálních aspektů.
|
|
|
Vnímání fyzioterapie v kontextu komplexní rehabilitace u klientů v Domově pro seniory a v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Újezdci u Klatov
WAWREČKOVÁ KROUPOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá vnímáním fyzioterapie v kontextu ucelené rehabilitace u klientů v Domově pro seniory a v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Újezdci u Klatov. V posledních letech se v Domovech pro seniory a v Domovech pro osoby se zdravotním postižením zapomíná na fyzioterapii v rámci komplexní rehabilitace. Mým hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají důležitost fyzioterapie oslovení uživatelé služeb a jejich personál. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická v prvních dvou kapitolách sestává z náhledu na to, jak populace stárne s ohledem na jejich zabezpečení ve stáří po materiální stránce a zároveň možností najít pro ně smysl života. Stáří, že není nemoc, ale je to normální nevyhnutelný stav ve vývoji člověka. V dalších dvou kapitolách jsou popsány vybrané Domovy, jejich poslání, cílové skupiny a služby, které poskytují. Čtyři následující kapitoly se zabývají prostředky rehabilitace, které na sebe navazují, a vyznačují se včasností, uceleností a komplexností. V návaznosti na to, pojednává kapitola o týmové spolupráci, jejímž cílem je v co nejpřirozenějším prostředí zachovat nebo zlepšit kvalitu života klienta a předcházet sociálnímu vyloučení. Poslední kapitolou z teorie jsou aktivizační činnosti, které patří mezi základní činnosti poskytované v rámci sociálních služeb a které přispívají k udržení nebo zlepšení psychického, fyzického a sociálního stavu seniora. V praktické části prostřednictvím výzkumu je zjišťováno, jaký názor mají klienti a personál na fyzioterapii, na její důležitost při udržování pohybového systému a jaké metody fyzioterapie se ve vybraných Domovech využívají. Dále byli dotazováni na další aktivizační činnosti, které mohou uživatelé služeb navštěvovat. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Při zkoumání osobní dokumentace byla použita metoda analýzy osobních dat. Zkoumaný soubor tvořilo celkem šest uživatelů z obou Domovů a tři specializovaní pracovníci, kteří s klienty pracují. Byly porovnávány jejich výsledky z rozhovorů. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají důležitost fyzioterapie klienti ve vybraných Domovech a nalézt odpovědi na tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka první zjišťovala, jaké služby v rámci komplexní rehabilitace Domovy pro své uživatele nabízejí. Výzkumná otázka druhá se zaměřovala na subjektivní hodnocení kvality poskytovaných služeb v rámci komplexní rehabilitace. Dotazem, jak vnímají pracovníci ve vybraných zařízeních fyzioterapii ve vztahu ke komplexní rehabilitaci, se zabývala třetí výzkumná otázka. Z výzkumu vyplynulo, že klienti mají velký výběr aktivizačních činností a že se všem klientům v Domovech líbí. Dle názorů respondentů a personálu je fyzioterapie velmi důležitá a ve srovnání s ostatními aktivizačními činnostmi či prostředky rehabilitace, metody fyzioterapie, jako je skupinové a individuální cvičení, patří k nejvyužívanějším. Ostatní účast klientů na aktivizačních programech se odvíjí od momentálního zájmu zúčastnit se aktivizace.
|
|
|
Samota seniora jako zdravotně sociální problém
VĚCHTÍKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Samota seniora jako zdravotně sociální problém. Hlavním cílem bylo zjistit, jak senioři subjektivně vnímají samotu v kontextu svého života. V bakalářské práci byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaký má vliv samota seniora na jeho zdravotní stav. A druhá otázka zkoumá, jak samota seniora ovlivňuje jeho život. Práce je rozdělena do dvou částí teoretická část a výzkumná část. Teoretická část má čtyři kapitoly. První kapitola se věnuje stáří a stárnutí, jsou zde popsány klinické a psychologické změny. V další kapitole jsou popsány životní změny ve stáří, kde je také popsána příprava na stáří a stárnutí. Třetí kapitola se zabývá seniory, jak je pro ně důležitá rodina, komunikace a potřeby a také volnočasové aktivity. Poslední kapitola se věnuje osamělosti seniorů. Zde jsem uvedla typy osamělosti, následky a projevy osamělosti a také jak nejlépe osamělost překonávat.Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím hloubkových narativních rozhovorů. Pro rozhovory bylo vybráno pět respondentů, kteří žijí ve své domácnosti sami. Získaná data byla analyzována pomocí otevřeného kódování.Z výsledku výzkumu vyplynulo, že samota seniora ovlivňuje jeho život ve všech směrech. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit jako základní podklad na popis samoty jako sociálního jevu, který může výrazně ovlivnit život seniora.
|
|
|
Pohled seniorů na užití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě
TICHÁ, Zuzana
Rozvoj informačních a komunikačních technologií je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Tato bakalářská práce má za úkol zmapovat, jak se k užívání informačních a komunikačních technologií staví senioři a jak je využívají v praktickém životě. Teoretická část práce tvoří tři základní kapitoly, které se zabývají problematikou stáří, stárnutí a vymezení pojmu senior. Dále se zaměřují na vzdělávání seniorů, které jde v dnešní době stále dopředu a řadí se do něj právě Virtuální Univerzita třetího věku. Poslední kapitola je zaměřena na informační a komunikační technologie, na jejich charakteristiku a na vztah, který senioři k informačním a komunikačních technologiím mají. V empirické části nalezneme cíl práce, kterým je zjistit, jak senioři přistupují k informačním a komunikačním technologiím a jakou formou tyto technologie v praktickém životě využívají. Pro zjištění tohoto cíle byla vybrána hlavní výzkumná otázka: Jak se senioři ztotožňují s užíváním informačních a komunikačních technologií? Pro co nejpřesnější zodpovězení hlavní výzkumné otázky, byly zvoleny čtyři dílčí výzkumné otázky a ty společně s dalšími podotázkami tvoří scénář pro rozhovor. Jako nejvhodnější pro tuto práci byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Pro získání dat bylo pracováno s pomocí metody dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl veden dvoufázově, tedy první fází byl předvýzkum a poté následoval již samotný výzkum. Výzkumný soubor tvořili posluchači Virtuální Univerzity třetího věku, kteří byli vybrání záměrným kvótním výběrem. Z výzkumu vyplynulo, že se senioři v pojmech, týkajících se informačních a komunikačních technologií, orientují dobře a používají různé formy těchto technologií denně. Vidí výhody v dostupnosti informací, komunikaci a rychlosti, kterou informační a komunikační technologie disponují, na druhou stranu za velkou nevýhodu považují sociální izolaci. V dnešní době se bez těchto technologií již neobejdou, jelikož pro ně znamenají určité ulehčení jejich života, vzdělávat se ale dále nechtějí, protože jim připadají jejich znalosti v této oblasti dostačující.
|
|
|
Aktivizace kognitivních funkcí v domovech pro seniory
JAKEŠOVÁ, Ludmila
Bakalářská práce pojednává o využití metod aktivizace kognitivních funkcí v domovech pro seniory. Zjišťuje, jaké aktivity jsou nabízeny klientům domovů pro seniory. Zabývá se jejich účinkem, zjišťuje jejich klady a nedostatky. Tyto informace byly získávány polostrukturovanými rozhovory s aktivizačními pracovnicemi vybraných domovů pro seniory. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce vychází z rozboru odborné literatury a ověřených internetových zdrojů. Bakalářská práce je dělena do sedmi kapitol. První z nich pojednává o stáří, stárnutí, etapách stáří, aktivním stárnutí a o involučních změnách, které v tomto období lidského života nastávají. Druhá kapitola je věnována vymezení kognitivních funkcí (smyslové vnímání, paměť, učení, myšlení a pozornost). V další kapitole jsou popsány involuční změny vybraných kognitivních funkcí. Kapitola čtvrtá se zabývá tréninkem poznávacích procesů a jejich aktivizací. Jsou zde popsány metody a terapie k těmto účelům běžně využívané. Poslední kapitola je zaměřena na legislativní vymezení domovů pro seniory a aktivizační činnost v nich probíhající. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity polostrukturované rozhovory se čtyřmi aktivizačními pracovnicemi vybraných domovů pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky, sestavené ze získaných informací, jsou členěny do oblastí, které přinášejí odpovědi na výzkumné otázky. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, které metody se při aktivizaci kognitivních funkcí v domovech pro seniory skutečně využívají, jaký je jejich přínos a s jakým ohlasem se u aktivizačních pracovnic setkávají.
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je též ekonomické stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je i ekonomická aktivita seniorů. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče míry invalidity, je výzkum zaměřen na skupiny diagnóz WHO, týkající se duševních onemocnění, kde...
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Poslední kapitola teoretické části se zabývá deinstitucionalizací. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je ekonomická stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je též pracovní aktivita seniorů, bydlení, zdravotní a sociální služby. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče...
|
|
|
Život klientů na oddělení sociálních lůžek v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. a Domu s pečovatelskou službou v Jindřichově Hradci
BERÁNKOVÁ, Jana
Stáří je poslední etapou lidského života, hlavním úkolem stáří je dosáhnout integrity v pojetí vlastního života. Ideál aktivního stáří chápe jako dobu, kdy se lze věnovat aktivitám z mládí jako je sport, koníčky a paradoxně je stáří považováno za cenné, pouze pokud jsou staří lidé schopni naplnit kulturní ideál mládí. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na porovnání života klientů na oddělení sociálních lůžek v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. a v Domě s pečovatelskou službou. U respondentů jsem zjišťovala, jaké jsou jejich životní cíle, jak využívají svůj volný čas a zda využívají možností, které jim zařízení nabízí. Zároveň jsem zjišťovala, jak moc museli respondenti měnit svůj životní styl v nynějším sociálním zařízení a zda jsou spokojeni, protože nenaplňovat své životní cíle by mohlo vést k sociální izolaci a v nedostatečné seberealizaci. Ve svém výzkumu jsem respektovala individualitu každého jedince a jeho postoj k životu. Pro pochopení jedince je nezbytné přistupovat k jeho životu holisticky, od narození až po současnost, a to brát v úvahu celý průběh jeho životní dráhy. To také potvrzuje výzkumná část mé bakalářské práce, kdy respondenti i vzhledem k vysokému věku měli stanovený ještě nějaký životní cíl, ve kterém se snažili hledat stále radosti ve svém životě, neuzavřeli se před světem, ale naopak mají stále zájem nejenom o své příbuzné, ale také rádi využívají služeb, které jim nabízí zařízení ve využití volného času. Na porovnání života klientů v jednotlivých zařízeních jsem použila kvalitativní výzkum. Ve výzkumu jsem pracovala s metodou pozorováním respondentů v jednotlivých zařízeních, využití polořízeného rozhovoru a osobní analýzy dat. Toto téma považuji za aktuální, protože problematika stáří je v poslední době závažným celospolečenský problém, kdy z hlediska demografického dochází ke stárnutí populace vlivem prodlužování délky života při současném poklesu natality. Současné celospolečenské programy kladou důraz nikoliv na prodlužování života, ale na podporu kvality života ve stáří, nezávislosti, participace, seberealizace a důstojnosti.
|
host ::
RSS.